Vodopád s jezerem poblíž hory Mushi

zničehonic jsem nic neviděla chtěla jsm si dát ruce před obličej ale ucítila jsem jak mě surově spoutali, chakra skalpel mi zmizel z rukou a mě polil pot, jsem v háji ...

namočil jsem si kunai v jedné kapalině a přišel jsem až kní ... nukenini mě udělali místo abych ji mohl zabít, kunaiem jsem jí namířil na srdce a po té jsem těsně vedle něj zarazil kunai, její tep začal slábnout... a její oči se začínali klížit... po chvíli zemřela a nukenini jí pustily, spadla na zem, nedýchala byla celá bílá
''zbavím se těla pověděl jsem''
nukenini se pomalu začali vracet domů

když už všichni odešli vzal jsem její tělo do náruče a vynesl jsem jí do hor hoooodně daleko od táboru nukeninů a na místo kam žádný z nich nechodí ... pomalu jsem položil její tělo na zem a z těla jsem jí vyndal kunai a do rány po kunaii jsem jí nalil jistou látku ... rána se zocalila a do její tep se začal vracet do normálu, ona získala klasickou barvu a já jsem si u ní sedl a čekal jsem až obživne

začala jsem zase cítit malé teplo v oblasti hrudníku a těžce se mi dýchalo, semknula jsem oči k sobě a pomalu je otvírala a hned zkoušela ostřit, tělo jsem měla ztěžklé ani nevím od čeho

jen jsem seděl u ní a pozoroval jsem jí

otevřela jsem oči na plno a zadívala se do oříškových očí, cítila jsem na rukou lano i přesto jsem si neodpustila poznámku
"Á pan bezejména, co se stalo?" zeptám se s těžkým hlasem

díval jsem se na ní ...
''našli tě nukenini a buď jsem tě mohl zabít nebo ... by si s tebe udělali hračku kterou by znásilňovali, tak jsem tě zabil''
pověděl jsem klidným hlasem
''a já ... jsem Taiki''

jeho druhá varianta se mi vůbec nelíbila,
"Když jsi mě zabil, proč si mě znovu oživil? Vždyť si mě chtěl zabít už předtím." zadívám se mu do očí

''nechtělo se mi kopat hrob''
zalhal jsem a koukl jsem se někam jinam než byla ona

"No jasně." řeknu a zadívám se na své svázané ruce a zkouším se z toho provazu dostat

naklonil jsem se přes ní a začal jsem jí rozvazovat provazy na rukách

"mmm...díky." pousměju se a úpřád se dívám na něj

rozvázal jsem jí ruce i nohy a normálně jsem se posadil a díval jsem se na ní
''proč se na mě tak díváš ?''
otázal jsem se

"Proč se díváš ty na mě?" oplatím mu to taky a mnu si místá na rukách kde byl provaz

''si krasavice''
pověděl jsem jí do očí a usmál jsem se

trochu vytřeštím oči a následně zrudnu, nevim proč slyším to pořád.
"No děkuju" špitnu

''takto rudnout před nukeninem... ts ts ts''

"to je to snad zakázané? Nemůžu za to." protivím mu a naoko se urazim

''ale no tak''
pohladím ji po stehně
''neurážej se''

překvapěně se podívám n jeho ruku a pak na něj
"A tohle sem ti nepovolila."

přestal jsem a dal jsem si nohu na mé koleno
''právda''

"Celkem nebezpečný sem chodit nikdy nevím koho tu potkám." pronesu a sama jsem se až divila že svou ruku stáhnul tak rychle jiný by toho hned využili

''áno... může na tebe skočit nějaký magor který tě bude chtít zabít a nakonec tě zachrání''
seděli jsme téměř na špičce hory a nad náma byla vidět jenom obloha a kolem nás též

"to jo a to mě dostalo zpět k otázce proč si mě chtěl ze začátku zabít?" usměju se a přisunu si k sobě kolena a obejmu je, pořád se na něj dívám vlasy nám obou vlají ve větru

''byla jsi z kiri... ale zalíbila se mi tvá bojovnost''
usmál jsem se