Soukromá ordinace určená pro ANBU/ Dům Reiny Kany

"Jak si můžeš bejt tak jistej že to přežiju, už teď to bylo nesnesitelný, a to byl jeden den." sevřu jeho košili

políbil jsem jí na čelo
''promiň''

"Kdy tě zase uvidim?" podívám se mu do očí prosebně

''tak do měsíce''
zamumlám

otevřu překvapením pusu, ale zase ji hned zavřu, 'to bude děsnej měsíc' sklopím oči, to jsem rozhodně slyšet nechtěla. Povzdychnu si a pustím ho.
"Chápu máš povinnosti." řeknu sklesle

''hai... promiň''
postavil jsem se
''budu na tebe myslet''
pověděl jsem jí a přišel jsem ke dveřím
''ahoj''
otevřel jsem dveře a zavřel jsem je za sebou, použil jsem henge a dostal jsem se z vesnice

opět jsem osaměla, neměla jsem vůbec žádnou chuť něco dělat, pak jsem si ale uvědomila dost zásadní věc, ještě pořád defakto chodím s Masakim. Jenže.... kde je teď? Když Taiki odešel rozhodla jsem se jít za Shiz a vyzpovídat se jí.
Na cedulku ordinace jsem napsala:

Na výpomoc na tři dny v Konoze
Reina Kana

a odešla jsem (přesun)

doběhl sem k jejímu domu ještě tady nebyla tak sem se vkradl dovnitř a schoval do skříně

došli jsme před dům na cedulkou jsem se mírně pousmála a odemkla jsem ordinaci
"Budu hodně troufalá, když Vás poprosím, jestli by jste mi pomohl do patra?" podívám se na něj

'jiste že pomůžu' mile se usměji pomalu jdu s reinou nahnru 'a neptej se na takový jasny věci už jsem to řijal jsem tu od toho abych pomáhal'

"Dobře, jen nejsem zvyklá aby mi někdo pomáhal a ještě k tomu Mizukage." omluvně se na něj usměju ale mírně se zamračím ucítím známou chakru, ale pomalu se dostanu k posteli a posadím se na ní
"Moc Vám děkuju." usměju se na něj, "Kdyby jste něco potřeboval stačí říct."

pomalu si lehnu na postel

'tak dobře' pomalu odcházím

použil sem svoji super rychlost popadl reinu při tom sem jí píchl sedativa a utíkal do konohy přesun

(hm help me? )

Všiml jsem si jak se zamnou neco mihlo okamžite se mi aktivoval 1tomoe .presun.

došla jsem do své ordinace a vyřizovala přihlašovaní formuláře nových ANBU.
Kolem té desáté začali chodit na kontroly takže jsem se za celý dne nezastavila

Pomalu jsem došel "hmm je to tu krásné" vešel jsem dovnitř s usměvem na rtech "ahoj" sednu si na křeslo "mam pro tebe nejaky novinky" zadívám se na reinu"

"Hm a jaký?" nekouknu se na něj a dál vyplňuji podle formulářů kartotéku u stolu.

"mam jeden plán" podívám se spiklenecky "muj plan je sloučit se s Akatsuki" řekl jsem strašidelně

otočím se na židli na něj
"Cože?" podívám se na něj překvapeně
"Nemáš horečku?"

"ne nemám " usměju se trochu zle "neboj je to jen dochvilné kirigakure no sato musí ukazat svou silu konoze její chování je neomluvitelné"

"Tak tebe to ještě nepustilo ani po pěti letech?" pousměju se zle

"ne těch pět let jsem planoval a když se zrovna ted objevila aka tak je to jenom vyhoda" mile se na reinu usměju