Tajná laboratoř hokageho

''ho-hokage mě obživil''
zašeptal jsem

(ale pochop když te sleduje nekdo rychlejší tak ho nesetřeseš)

rozklepanou rukou ukážu na Taikiho a pak na ... v tom se ve ěm něco zlomilo
"Taiki!" vydechnu nejistě a otočím se naštvaně na hokageho
"Nejen že mi dáte na začátku pěstí, aby jste ho mohli zabít, ale pak mě ještě drze unesete z vesnice, vpíchnete mi sedativa!!!" zakřičím na hokageho, ale vmžiku se otočím na Taikiho a usměju se na něj rozvážu si nohy seskočím ze stolu a obejmu ho

"hodlám s tebou bojovat za tvé činy" odhodlaně řenku "a kdo to je" otážu se reiny a podívám se na neznámého

jen jsem bezmocně ležel
''promiň ještě nejsem úplně v pořádku''

´Klidně pod bojovat zemřeš´v tu chvili sem se objevil za ním s kunaiem v ruce a bodl ho do zad

narovala jsem se a rychle přiběhla k těm dvou
"Přestaňte, oba dva." odstrčím je od sebe a rychle začnu léčit Mizukageho zranění

okamžitě jsem zmizel "jen tak rychle ne" vyhodil jsem do vzduchu svitek otevřel jsem ho vytáhl jsem kosu a byl jsem připraven seknout ale najednou jsem se zasekl kosu jsem sundal a dal jsem si jí na záda "nehodlám ještě bojovat" je zbrklý to se hodí "reino myslím že by sme mněli odejít" mioe se usměju

"Já...teď nemůžu." řeknu a jdu zase k Taikimu
"Taiki pojď se mnou prosím." nakloním se k němu a dám mu pusu na čelo

z nedostatku krve se mě začínalo dělat mdlo a reině jsem neodpoívdal jen jsem ležel an stole a díval jsem se do stropu

po chvíli jsem omdlel

"Co se stalo?" podívala jsem se vystrašeně na Hokageho a už v rukách zářila zelená chakra a přikládala jsem ruce na jeho hruď
"Aha... nedostatek krve." pokrčila jsem mu nohy
"Dojděte mu někdo pro pití." poručím a stabilizuju jeho stav

´Už jednou dostal moji krev dostane znova´odebral sme si dva litry krve a vpíchl sem mu je poté sem si sedl a tak tak se držel na nohou

"Jenže on si tu krev musí vytvořit sám dalšími tekutinami, takhle si ubližujete i Vy sám, napít a oba, HNED!" poručím

(1.to maš asi maxi injekčný střikačku ne??
2. pokud se ted budes hýbat rychleji tak spadneš a budeš spát)

"Mizukage budete tak laskav prosím a donesl by jste jim sklenice vody. POtřebujou si a bez keců doplnit tekutiny." kladu důraz hlavně na Hokage a na Mizukageho se usměju mile tentokrát já

pomalu jsem došel pro vodu "tady prosím" mile jsem se usmál "a mohu se zeptat kdopak to je" otažu se mile

"To je...." musela jsem vymyslet něco nemůžu mu říct, že je to nukenin
"No to je můj přítel." usměju se mile a rozpačitě i já

"aha velice mně těší " mile se na neznámého usmeji "myslím že z konohou asi nebudeme moc velcí přátelé " mile se usměji

"Já se omlouvám Mizukage, je to všechno asi kvůli mě." otočím se na něj potom co jsem do Taikiho dostala sklenici vody

"klid neomlouvej se za to že hokage je nepřizpusobivý" mile se na reinu usmeju poté na neznámého

otočím se k Taikimu a jemně jím zatřesu už by se měl probrat

"myslím že by sme mněli odejít" mile se usmeji a pomalu si sednu vedle reiny "ty a ty by ste si mněly odpočinout a tady to není zrovna optimalný"mile se usmeju

"No měli, ale já jim musím pomoct." řeknu a znovu se pokouším Taikiho probudit

"ja ho klidně vezmu sama víš že to je prace pro mně" mile se usměji "hlavně at už sme pryč"