Sidlo Uchiha klanu

Otevřela jsem oči. Viděla jsem chvíli rozmazaně. "K-kde to jsem?" vysoukala jsem ze sebe.

Usmial som na nu "Nezpoznávaš ma?"

"J-jo." polkla jsem. "Ichigo-sama.... Co se stalo?"

"Nič vážne bola si na misii a zranily ta niekto ta udrel do hlavy"

"Mise?" podivila jsem se. Posadila jsem se. Hlava mi třeštila, jako by mi do ní někdo tloukl kladivem. "Jaká mise?"

"To si nepametám bolo to dávno"

šiel som akurát okolo Uchiha sídla keď som zacítil známu chakru. Rozbehol som sa do sídla. Uvidel som tam Shiz. S..S-Shiz?! Pribehol som k nej a objal som ju. Jak to, že žiješ!? Rozplakal som sa.

"Shiz? Žiješ? Kdo jste?" odtáhla jsem se. Otočila jsem se na Ichiga, aby mi poradil(?).

Utrel som si slzy. Ty si ma nepamätáš? To som ja, Ken´ichi. Zamračím sa a pozriem na Ichiga.

"Nepoznám ho"

"Nevím, proč bych si vás měla pamatovat, pane, ale prosím, odejděte!"

Po tvári mi stiekla slza. Vytiahol som katanu z pochvy ktorú som mal na boku. Chytil som ju za čepel a rukoväť som podal Shiz. Niečo mi dlžíš... Zabi ma!

"Nic ti nedlužím!" zavrčela jsem. Na nic jsem si nevzpomínala, tak jsem si tím byla jistá. Použila jsem sharingan. "Odejdi, odkud si přišel!" nakázala jsem mu.

Dlžíš! Zabil som ťa!! Zakričím. Pochodoval som do Kiri. Odtiaľ som prišiel do Akatsuki.

"Co to mělo být?" položila jsem řecnickou otázku. Povzdechla jsem si. "Hm... kde vlastně bydlím?" pousmála jsem se.

Pri Ichigovi sa zhmotnil klon. Pozdravil ho a podal mu list.

citácia :

Prosím, nemohol by si nám do Iwy poslať príslušníka klanu Yamanaka. Chytili sme nášho nukenina. Potrebujeme zistiť informácie. Keď tak by sme prišli my.

Suna no Yahiko Kukuyom. Zastupujúci Tsuchikage.

Posadila jsem se. Měla jsem zvláštní pocit, jao bych na něco důležitého zapomněla...
Nechala jsem to plavat a už jsem se k tomu nevracela. Přemýšlela jsem, co to bylo za misi a co se na ní stalo...
Najednou jsem si vzpomněla na muže, kterého jsem poslala pryč. On, že mě zabil?! To musel být vtip! Kdyby mě zabil, tak bych tu teď nestála, nedýchala, necítila...
Zakroutila jsem hlavou. Došla jsem k závěru, že to byl pouhý vtip.

Rozmíšlal som že čo sa nič nedeje hlavne že Akatsuki nelovy bijuu

"Děje se něco?" optala jsem se.

"Rozmíšlam"

"A nad čím?"

"Nad vela vecami"

"Takže nuda." konstantovala jsem.

"Aj ty si mysliš?"usmial som sa

"Co si mám myslet?" nějak jsem ho nepobírala. Mohla jsem přemýšlet nad hodně věcmi, ale nakonec by to skončilo v slepém bodě. Nepamatovala jsem si téměř nic, až na to že jsem z Konohy a jsem jounin, že mám sharingan a znám Ichiga... Ostatní věci mi byli neznámé.