Izby členov Akatsuki

"Nemůžu se přes to jen tak přesunout dokud je nepomstím." řeknu chladně a otočím se na Tasua

´Pomsta néní vždy řešení ta tě akorát užírá zevnitř a to néní vůbec dobré´

"Ale pomáhá mi k tomu být silnější." přistoupím k němu ještě těsněji
"Dokonce ti i vzdorovat." ušklíbnu se

´Ano možná si silnější ale stojí to za to když se potom z tebe stane maniak´kousek sem se posunul do zadu

posunula jsem se k němu
"Nejsem maniak a nikdy nebudu, jen když se naskytne příležitost zabíjet jsem do toho celá žhavá."

´To beru ale nedávej si za životní ůkol pomstu´posunul sem se dozadu ale narazil sem do skříně

pousmála jsem se opřela se jednou rukou o skříň vedle jeho ramen a s psměvem jsem zavřela oči
"Oni si nezasloužili zemřít a dokud mě neuspokojí něco jiného budu holt zabíjet." pak jsem je zase otevřela a vzhlédla jsem ka Tasuovi

Trošku sem zčervenal ´No tak to musíš pořádně hledat´

"Momentálně jsem líná něco takového dělat." řekla jsem s předstíraným chladem a dala jsem zase ruku dolů a odvrátila od něj zrak

´Možná je někdo kdo tě uspokojí hodně blízko´

"Pořád se o mě budeš snažit? Mám na tebe jednu otázku. Proč mě uháníš je to kvůli tomu jak vypadám? Kvůli síle?" tázavě se na něj podívám

´Kvůli tomu co máš v srdci proto se mi líbíš máš tam víc než si myslíš´

"Když nevím co tam má já jak to můžeš vědět ty?" odstoupím od něj o dva kroky a opřu se o pelest postele rukama

´Poznám to´

"jak?"

´Nevím prostě to z člověka cítím´

Sklouznu pohledem nepřítomně na jeho hruď, na chvíli mi blesklo hlavou že ta jeho manželka musela mít štěstí, ale než jsem se začala červenat jsem se radšji obrátila a šla zpět k oknu

přišel sme za ni a opřel se oní a hlavu naklonil přes rameno ´Co se děje vadí ti moje tělo klidně si obleču tričko´

"Mě.... mě je to jedno." řeknu a odvrátím od něj obličej na druhou stranu ustoupím od nějj tak aby neměl hlavu na mém ramenu

Zvednu ji nad zem sednu si na postel a dám si ji na koleno´Co se děje´

"Asi to že chceš abych ti rozsedla koleno." řeknu s klidem

´To teda nechci chci pokračovat v tom co si začala před chvílí´

"Aha a to je?" tázavě se na něj podívám

Zavřel sem oči a pomalu sem s epřibližoval se svými rty k jejím

na chvíli jsem se zatrhla a zpanikařila trochu jse se taky naklonila, ale svědomí i nedalo
"Tohle jsem ale před chvílí nedělala." šeptnu