Kiri lázně

"klid vždyt je tu pro vás cela kiri" mile se usměju "dofam že se s toho nejak vymotáte"

"Uhm děkuju, budu se snažit, ale dost smutnění, co uděláte s Konohou?" zeptám se zvědavě

'na ty mam plan již vymišlen musíme zhodit hokageho z jeho postu'

"Jste si vědom toho že se to všechno stalo jen kvůli mě a Taikimu?" zeptám se ho, protože bych vinu měla nýst já a né on

'ano to jsem ale i tak muž na svém miste by tohle neudelal' mile se usmeju

Poskladám sa pred lázňami a usmejem sa. Vošiel som dnu a spýtal som sa na recepcii kde je volná miestnosť. Recepčná mi ukázala na miestnosť a ja som vošiel do šatne. Vyzliekol som sa a dal som na seba uterák a vošiel som dnu. Uvidel som tam Reinu a Mizukageho. Nechápavo sa na nich pozriem a poškrabkám sa na hlave. Vraj to tu malo byť prázdne...prepáčte... Nevinne sa usmejem a zostanem stáť.

otočila jsem hlavu na nevítaného hosta
"Zase ty, ty mě začínáš štvát." řeknu neurvale a chytá mě nerv, ale v poklidu prozatím sedím a sleduju ho

Zamávam na ňu Soráč, recepčná mi povedala že je tu prázdno. Neni to moja chyba.

"Ne ale ty myši s pavoukama ano." procedím skrz zuby

Hm? Pozriem na ňu nechápavo. Len sa usmejem. O čom hovoríš? Uchechtnem sa

"Kdybych nebyla v tý vodě nahá hned vstanu a jdu ti jednu ubalit." řeknu vražedně ale pak se uklidním
"Ne nemá to cenu se rozčilovat." řeknu a zavřu oči a nadále ho ignoruju

Zasmejem sa. Robte akoby som tu nebol... nebudem si vás všímať. vojdem do šatne a vezmem si moju knižku. Prídem do bazéna dám si dole uterák vlezem do vody a začnem čítať knižku.

mám takový pocit že je někde poblíž Yahiko "žeby.." jdu za svou intuicí a vejdu do místnosti, kde je yahiko a nějací lidé co se koupou..."nazdáár, konečně si tady" nadšene řeknu...koupající se pár vůbec nevnímám...

otevřu oči když uslyším další hlas a podívám se na dotyčného který evidetně znal toho senzibila vedle, začala jsem být nehorázně naštvaná a stačilo fakt málo k tomu abych bouchla.

Čau čo tu robíš? Ani sa na neho nepozriem a ďalej čítam knižku. Jedným očkom kuknem na Reinu lebo som zacítil že jej chakra začína byť nepokojná a zasmejem sa tak aby ma nevidela.

"ale, jentak se poflakuju"mezitím periferně vidím nějakou naštvanou mladou slečnu "ty musíš bejt taa o který Yahiko furt mluví, těší mě"..kulišácky se zasměju

počítám v duchu do desseti abych se uklidnila a doufala že mizukage nějak zasáhne....... desítkovou soustavu jsem kupodivu musela protáhnnou páč mi nestačila an uklidněnou... pak zvednu hlavu za slovy toho neznámého
"Cože?" vykulím na něj oči

"tak asi ne" hlasitě se zasměju "promiň, to sem se asi splet, jinak já sem Law..." zdvořile se představím

Začnem sa srtašne smiať. Hej Lawe... odvtedy keď som ju spoznal som sa s tebou ešte nestretol. Zasmejem sa ešte raz a čítal som knihu ďalej. Mimochodom, toto je Mizukage.

'jestli okamžitě neodejdete tak vás budu muset vykázat z kiri tak prosím odejdete'klidne řeknu

"Reina." řeknu a vražedně se podívám na Yahika pohledem co tím měl jako namysli? napjatá jsem byla jak struna takhle vykolejená jsem nebyla dlouho

"bla bla, nevěděl sem že umíš číst Yahiko" pousměju se..kouknu se na Mizukageho "samý kage sem, kage tam...vůbec mě nezajímaj tyhle jejich tituly..." pomyslim si povýšenecky.."tyhle lázně jsou veřejně přístupné a já si to tu zaplatil, takže tu budu dlouho jak chci" odpovím Mizukagemu

Pozriem na Mizukageho a zatvorím knihu. Aaach...ale nikde už nieje volné. Nahodím smutný xicht a pozriem na nich. Klud Rei... nič som o tebe nehovoril. Poviem vážne a usmejem sa.

"Pořád máš u mě vroubek za ty pavouky a myš." řeknu chladně a opřu se o stěnu jezírka a založím si ruce na prsou

Zasmejem sa. Si dobrá. A ano viem čítať... ale pochybujem o tebe. Zasmejem sa.