Budova Mizukage

Stačilo pouhé : "Kai !!"
"Takovéhle Genjutsu nemá na trochu silnější ninjy žádný účinek.Je to prosté,nejsi na úrovni,abys použila takovouhle techniku a tak je jasné,že je to Genjutsu."

"No tak asi som sa mylil kedze utoci a to som sa jej zastaval "
povedal som skleslo

"hmm skôstné velmy skôstné"
začal som tlieskat
"Mohli by ste ma naučit používat genjutsu?"

Začala jsem se zmateně otáčet... a pak jsem se koukla na Shinju... "No jo,ale já tohle genjutsu používám většinou jen k tomu,abych zbrzdila svého nepřítele... navíc ještě nevím,jestli jste nepřítel,nebo přítel... a navíc... i takovéhle genjutus zaměstná zkušené ninji na několik sekund... a to už jehodně dlouhá doba..."

Pak jsem se otočila na Nawakiho... "Možná později,až budu pořádně vědět,kdo jsi... ale od někoho,koho znám..."

"Hmm ale ja som mislel toho shinobiho"

"Jsem shinobi z téhle vesnice a poslouchat za dveřmi je neslušné."
Ninja se podíval na Nawakiho.
"Nemám tě co naučit."

Ninja se podíval na Toumu.
"Máš pocit,že to byl boj ?"

"tak už ma to tu nebaví"
(presun)

"Otravný kluk..." pak jsem se koukla na Mamoru... "A proto se tvůj klan specializuje na poslouchání za dveřma?"

Ninja nic neřekl.

Došla jsem s Masakim a Reinoiu do kanceláře a hned ve dveřích se zarazila.
,,Co je to tu za sněm?!" zamračila jsem se. Neměla jsem ráda plnou kancelář. Prošla jsem kolem nich a sedla na roh svého stolu. Založila jsem ruce na prsou a sledovala je.
,,Tak? Odpoví někdo?" vyčkávala jsem netrpělivě.

Ninja se uklonil.
"Čekáme tu na vás Mizukage-sama s prosbou o misi."

,,Hmm..Misi?..Dobře..." sedla jsem za stůl na židli a probírala se papírama. Sepsala jsem svitek.

Spoiler:

,,Do Konohy. Je to návrh na spojenectví. Při mé návštěvě k tomu nedošlo, tudíž to už chci mít z krku." hodila jsem Shinjimu svitek.
,,Tak..A copak jsi potřebovala ty?" pohlédla jsem na dívku s hnědými vlasy.

Ninja chytil svitek a okamžitě zmiznul.

Zjavil som sa v pracovni Mizukage.
"Mizukage sama mate pre mna misiu ?"
s velkým usmevom na tvári som sa opýtal

,,Etto.." nakrčila jsem obočí a přiložila palec ke rtu na znamení přemýšlení.
,,Hmm...Najdi si nějakého parťáka a oba mi najděte jednu rostlinu. Jmenuje se atropa bella-donna. Vyskytuje se na slunečnějších místech. Je to asi 1,5 metru vysoký keř a jeho bobule připomínají třešně...Dejte si pozor, je vysoce jedovatý! Sahat na ně jen s rukavicemi nebo něčím, ne holýma rukama, rozumněl jsi?!" upozornila jsem ho a doufala, že se podle toho zařídí.

Koukla jsem se na něj... a pak jsem se zamyslela... "Doufám,že ve vesnici je ješě někdo,kdo by šel s ním..."

Jo..To já taky..ušklíbla jsem se.
,,Umm..Ty jsi něco potřebovala?" usmála jsem se na ni.